Vzdělávací okénko

Bojovnice pestrá (Betta splendens) - díl II. - Akvárium

87768383_531314730846528_6118934864596041728_n

Mnoho z Vás jistě vidělo fotografie, na kterých jsou zachyceny velké asijské farmy, kde jsou bojovnice separovány v plochých lahvích od whisky. Ještě více z Vás se v různých kamenných prodejnách určitě setkalo s kýčovitými plastovými nádržkami s názvem „bettárium“. Všechno to svádí k pocitu, že mají bojovnice absolutně nulové nároky. Přesto je potřeba přistupovat k chovu s vědomím, že jsou to živí tvorové. Ono to v malém prostoru funguje, pokud se věnuje náležitá péče kvalitě vody, teplotě a stravě. Nicméně posuďte sami, bylo by Vám lépe v místnosti 2x2 metry, nebo ve velkém bytě či domě?

Ačkoli nejsou bojovnice zpravidla příliš aktivními plavci, zaslouží si akvárium o objemu alespoň 10-15 l (bráno pro jednu rybu). Čím větší prostor se rybce rozhodnete poskytnout, tím lépe. Hezky zařízená nádrž Vám navíc v bytě vytvoří příjemný doplněk a poskytne prostor k relaxaci.

87866016_212161433261233_4375429544035745792_n

Technika do nádrže pro bojovnici není nezbytná, ale při cestě k dobře fungujícímu akváriu nám může posloužit velmi dobře.

V otázce čistoty a udržování lepší kvality vody nám může být velkým pomocníkem filtrace. Nejjednodušším řešením jsou molitanové elementkové filtry napojené na vzduchovací motorek – nevytvářejí silný proud, který si navíc můžeme přívodem vzduchu dle potřeby regulovat. Svoji funkci splní na výbornou.
Méně vhodné jsou klasické vnitřní filtry, které většinou v malých nádržkách příliš "honí" vodu. Jejich další nevýhodou bývá u většiny modelů zoufale malý objem samotné filtrační hmoty (čím větší je objem filtračních médií, tím rozsáhlejší prostředí pro osídlení užitečnými bakteriemi, které nám pomohou v akváriu odbourávat škodlivé látky, získáme). Při výběru vnitřních filtrů je proto třeba myslet na to, aby byl objem filtrační hmoty co největší, a počítat s tím, že pro bojovnice bude pravděpodobně potřeba trochu snížit proudění vody, aby zbytečně nedocházelo k vysilování rybek. Zejména závojoví samci mohou mít obtíže a upřednostňují klidnou vodu.
Pro ty, kdo nechtějí, aby jim vnitřní filtr kazil dojem přírodního prostředí a zároveň zabíral místo v akváriu, jsou tu vnější filtry. Ty jsou z hlediska účinnosti jednoznačně nejlepší variantou vzhledem k libovolné velikosti samotného filtru, díky čemuž mohou daleko efektivněji pomáhat k udržení čistoty a rovnováhy v akváriu. Jejich další nespornou výhodou je také fakt, že neubírají místo v nádrži (naopak vlastně zvětšují litráž o množství vody ve filtru) a dají se elegantně schovat např. do skřínky pod akvárium.
Akvárium lze provozovat i bez filtrace. V takovém případě je však zapotřebí věnovat vyšší pozornost kvalitě vody a příp. provádět častěji její částečnou výměnu.

Vzhledem k vyšším nárokům na teplotu se většinou u akvária pro bojovnici neobjedeme bez topítka. K dostání už jsou i malé modely, které můžeme pohodlně zakomponovat do nádrže, aniž by kazily celkový vzhled našeho malého kousku přírody.
V domovině bojovnic se teploty pohybují běžně mezi 25-30 °C. Pro chov je optimální teplota okolo 25-26°C. Je důležité, aby teplota výrazně nekolísala. Především opakované poklesy o několik stupňů nebo příliš nízké teploty mohou být pro ryby stresující, což má za následek výrazné nabourávání imunity. A na toto oslabení čekají nejrůznější patogeny, které se neváhají chytit příležitosti. Teplota je tedy velmi důležitým faktorem, kterému je v chovu nutné věnovat náležitou pozornost.

Bojovnice nevyžadují umělé osvětlení, postačí denní světlo. Pokud však chceme mít nádrž plnou zeleně, bez světla se pravděpodobně neobejdeme.

Důležitým prvkem při zařizování nádrže pro bojovnici je také krycí sklo. A to hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem jsou skokanské výkony, které mohou pro rybku často končit špatně. Druhým důvodem je rozdíl teploty vody a vzduchu nad hladinou. Zejména v zimě může při větrání dojít k výraznému poklesu teploty vzduchu a průvanu, což může mít pro nadechující se rybku fatální následky. Použitím krycího skla se obou rizik vyvarujeme.

87332183_214092899980271_533642505342681088_n

Bojovnice jsou velmi tolerantní, co se týče tvrdosti vody. V přírodě žijí zpravidla ve vodě měkké, lepší je tedy použití vody s nižší tvrdostí, pokud takovou máme k dispozici. Přechod do tvrdší vody však zvládají bez větších obtíží a ryby z evropských chovů jsou na ni již většinou plně adaptovány.

Optimální je slabě kyselá voda s pH okolo 6, nicméně rybkám zcela vyhovují i neutrální hodnoty pH, tedy okolo 7. Zásaditá voda s pH nad 7,5 již může způsobovat problémy při odchovu.

Nejspokojenější budou bojovnice v akváriu se spoustou živých rostlin. Vhodné jsou především jemnolisté stonkové druhy. Čím větší džungle, tím lépe. Substrát by neměl mít ostré hrany a neměl by být příliš hrubý. Ideální zrnitost je 1-4 mm. Do akvária lze přidat kořeny, větve, kameny, listy či jiné přírodní prvky, které v akváriu působí velmi příjemně a krásně dotváří atmosféru skutečného výřezu přírody. Samotnému designu se meze nekladou. Záleží čistě na každém, jak si ten kousek vodního světa za sklem „postaví“.

85168227_143681546790169_5318348343531798528_n

Je obecně známé, že bojovnice jsou vnitrodruhově velmi agresivní ryby. U samců bývá agrese výrazně vyšší, nicméně i samice dokáží být pěkně ostré. V jedné nádrži chováme vždy jen jednoho samce, nikdy ne více, pokud se nechceme dívat na otrhané chudáky (v tom lepším případě). V malém prostoru jsou samci schopni se navzájem zabít. Trvalé soužití obou pohlaví může, ale také nemusí fungovat! Podmínkou je dostatečně velká, velmi hustě zarostlá a členitá nádrž. Pro takový chov je optimální dát k samci alespoň 3 samice, aby se mezi rybkami trochu rozložila agrese. Pro zmíněnou čtveřici je dobré volit nádrž o objemu alespoň 50 l, lépe však větší. Při takovém chovu však musíme počítat s tím, že se pravděpodobně neobejde bez občasných zubů na ploutvích. Musíme být také připraveni zasáhnout, pokud by byla agrese některé z rybek příliš velká a tohoto výrazně dominantního jedince z nádrže odlovit. To platí i v případě soužití více samic bez samce.

Nejlepší je však chovat bojovnici vždy pouze jednu, bez ohledu na pohlaví.

87043646_675837113160831_1593124672847740928_n

Soužití bojovnic s jinými druhy rybek bývá zpravidla bezproblémové, pokud se vyberou vhodní spoluobyvatelé akvária. Ideální jsou menší, klidnější, hejnové rybky. Problém může nastat u některých druhů parmiček a teter, které mohou závojovému samci okusovat ploutve. Ač jsou v rámci svého druhu bojovnice agresivní, při soužití s jinými druhy bývají naopak právě ony těmi utlačovanými a nechají si všechno líbit.
Bez obtíží zpravidla funguje soužití s různými druhy razbor, dánií, kardinálek, pancéřníčků a menšími druhy živorodek. Riziko agrese ze strany bojovnic může být při soužití se šlechtěnými gupkami, kdy zářivě barevné závojové ploutve samečků mohou bojovnici dráždit.

Chov ve společenské nádrži tak není problém, jen je třeba adekvátně zvolit spolubydlící a dostatečně velké akvárium. Občas slýcháme mezi lidmi hlášky typu: „To je betta, ta musí být sama, ostatní rybky by zabila…“. Netušíme, kde tento mýtus vznikl, nicméně to není pravda a není třeba se obávat chovu s dalšími, vhodně zvolenými druhy ryb.

87439886_248542142823218_1802035940869275648_n

Možné je i soužití s krevetkami, nicméně zde záleží na povaze konkrétního jedince. Bojovnice jsou v tomto ohledu velmi individuální. Zatímco jedna může žít s krevetkami zcela v poklidu, jiná si z nich s chutí udělá drahou večeři. Nikdo tak nedokáže říci dopředu, zda to bude zrovna v případě Vaší bojovnice s krevetkami fungovat.

Bojovnice také s oblibou likvidují drobné plže (okružáky, levatky apod.). Velké druhy zpravidla nezahubí, ale mohou jim značně znepříjemnit život.

 

Text: Pavel Jícha & Jiří Krupička
Autor fotografií: Radim Vobořil

Bojovnice pestrá (Betta splendens) - díl I. - Původ

as-children-1822482_1920

Asi každý už se někdy setkal s pestrobarevnými závojovými samci. Ať už naživo, nebo na fotografiích. Tyto rybky jsou bezesporu hlavním lákadlem každého, kdo se chce o chovu bojovnic dozvědět víc.  Málokdo však ví, jak vypadají divoké populace těchto krásek. V přírodě nejsou bojovnice zdaleka tak výrazné rybky, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Základ divokého zbarvení tvoří kombinace červené a modré (zelené), kdy červená barva převládá. Typickými znaky jsou červené skvrny na skřelích, červený trojúhelník na řitní ploutvi, bílá zakončení břišních ploutví a „zebrování“ na hřbetní ploutvi, které je společné pro všechny druhy z tzv. splendens komplexu. Patří sem Betta splendens, Betta imbellis, Betta siamorientalis, Betta smaragdina, Betta stiktos a Betta mahachaiensis.

B_splendens_typ_znaky

B_splendens_wild

Bojovnice pestrá pochází z oblastí jihovýchodní Asie. Její domovinou je Thajsko a přilehlé země (Kambodža, Vietnam, Laos). Vlivem mezinárodního obchodu se rozšířila i do dalších zemí, např. Malajsie, Indonésie či Singapuru, kde se jí díky podobným životním podmínkám daří.

Map

Přirozeným prostředím bojovnic jsou zpravidla mělké vody velmi hustě zarostlé vegetací. Tento fakt umožňuje soužití vnitrodruhově agresivních samců na relativně malém prostoru. Díky spleti rostlin mohou samci žít doslova „za rohem“ a ani o sobě nevědět.

Často se uvádí, že bojovnice pochází z rýžových polí. Svým způsobem je to v podstatě pravda, protože se rýžoviště blízce podobají přírodním biotopům a rybám se zde daří. Typické oblasti přirozeného výskytu jsou však mokřady s porosty travin, mezi něž samozřejmě patří i rýže, bez výraznějších zásahů člověka.

Habitat

Habitat_under_w

Fakt, že jsou vody v domovině bojovnic stojaté, teplé a mělké, napovídá, že nejsou příliš bohaté na kyslík. Na tento nedostatek jsou ryby adaptovány přítomností tzv. labyrintu. To je pomocný dýchací orgán, jenž umožňuje rybkám dýchat vzduch nad hladinou a využívat tak atmosférický kyslík.

V prvních týdnech života dýchá potěr žábrami, labyrint se začíná vyvíjet přibližně ve 3-4 týdnech věku. Labyrint vzniká v podstatě přeměnou prvního žaberního oblouku na kostěný útvar, pokrytý hustě prokrvenou sliznicí. Ta umožňuje vstřebat do krve vzdušný kyslík. V dospělosti jsou bojovnice na dýchaní pomocí labyrintu prakticky zcela odkázané, protože dýcháním pomocí žaber nedokáží pokrýt kvůli redukci žaberních lístků spotřebu kyslíku. To jim umožňuje fungovat i ve vodě s velmi nízkou úrovní prokysličení. Zároveň jsou však zcela závislé na pravidelném přístupu k hladině, bez kterého se jako jedny z mála ryb mohou doslova „utopit“.

Bojovnice jsou v Thajsku a blízkých zemích chovány stovky let a staly se tradiční součástí tamní kultury. Původně se však chovatelé při šlechtění orientovali na zcela jiné vlastnosti, než jsou nyní populární závoje a zářivé barvy. Hlavním důvodem, proč se bojovnicím věnovala taková pozornost, byla jejich agresivní povaha.

Trad

V přírodě dojde při střetu dvou samců k souboji, který má několik fází. První fází je vzájemné imponování provázené typickým roztahováním skřelových víček a žaberního límce. Samci si opticky poměřují síly a snaží se soka zastrašit. V případě, že se ani jeden nerozhodne ustoupit, pokračují v imponování se vzájemným „bušením“ boky a ocasními násadci. Po této fázi již přichází samotný „tvrdý“ souboj, kdy na sebe samci začnou útočit tlamkami. V přírodě většinou souboj končí nejpozději v tomto okamžiku, po několika vykousnutých šupinách či natržení ploutví.

Výrazné agresivity samců se chovatelé chytli a začali pořádat zápasy, které se postupně staly kulturní tradicí, jež trvá dodnes. Na vítěznou rybku se sází peníze a mnohdy se sázky vyšplhají do velmi vysokých částek. Do chovu se tak vybírali nejagresivnější jedinci ve snaze posílit tuto vlastnost. Současné linie tzv. „fighterů“ jsou vzhledově stále podobné divokým populacím. Jedinci z těchto linií však mají kratší ploutve, jsou silnější, agresivnější a v souboji neustupují. V malém prostoru jsou samci schopni zápasit na život a na smrt. To je důvod, proč jsou v řadě zemí napříč světem zápasy bojovnic ilegální.

Fighter

V průběhu šlechtění chovů pro agresivitu se objevily rybky, které vykazovaly vzhledové odlišnosti. A právě ty stojí za vznikem rozmanitých variet a barev, jaké známe dnes.

 

Nakonec jistě neuškodí malé opáčko z biologie a připomenutí, kam z hlediska taxonomie bojovnice pestrá patří.

Říše: Animalia (živočichové)

Kmen: Chordata (strunatci)

Třída: Actinopterygii (paprskoploutví)

Řád: Perciformes (ostnoploutví)

Podřád: Anabantoidei (lezounovití)

Čeleď: Osphronemidae (guramovití)

Rod: Betta (bojovnice)

Druh: splendens (pestrá)

 

Text: Pavel Jícha

2 položek celkem