Bojovnice pestrá (Betta splendens) - díl XVIII. - Inbreeding

inbreedin

Pokud si chovatel jde za nějakým cílem, setkáme se v jeho chovatelském programu s několika důležitými pojmy. Jedná se o termíny obecně známé ze šlechtitelské terminologie a opět je dobré mít o této problematice nějaké povědomí, zajímá-li nás chov více. 

Při šlechtění většiny druhů zvířat hraje klíčovou roli příbuzenská plemenitba. A u bojovnic tomu není jinak. Systematický výběr úzce příbuzných jedinců pro založení další generace v chovu označujeme jako inbreeding.

Inbreeding je v chovu šlechtěných bojovnic velmi důležitý. Bez něho by nikdy nebylo možné dosáhnout tolika vyšlechtěných variet a barev, jaké dnes známe. Díky němu totiž můžeme cíleně upevňovat žádoucí znaky v genotypu.

Nejčastěji se využívá výběr sourozenců (tedy bratr x sestra), a dále rodiče a potomka (matka x syn, otec x dcera). Pro druhou zmíněnou variantu (rodič x potomek) se používá označení backcross (BC). Využívá se především v situacích, kdy chceme více upevnit recesivní znaky daného rodiče.

Křížení v o něco širším okruhu příbuznosti (např. strýc x neteř, nevlastní sourozenci) označujeme jako linebreeding.

První, zakládající generace v dané linii se označuje jako parentální (rodičovská), kdy se spojí dva nepříbuzní jedinci. Obecně se pro tuto generaci používá zkratka P. Jejich potomstvo je tzv. první filiální generace (F1). Vybereme-li z této generace rybky k dalšímu chovu, následující generace bude F2 a tak dále.

inbreeding

Ačkoli má příbuzenské šlechtění mnoho výhod po stránce upevňování žádoucích znaků, nese s sebou bohužel také negativa v podobě upevňování těch nežádoucích. Vznikají tak genetické chyby, které mohou být v některých případech neškodné a jsou spíše estetickou záležitostí, ale jiné mohou představovat vážný problém ovlivňující zdraví ryb, které tuto vadu nesou. O tomto tématu si více povíme v budoucnu.
Při výběru je tedy důležité sledovat nejen ty pozitivní a žádané prvky, ale také dbát na eliminaci těch nechtěných.

Důležitý je v chovu také outcrossing. Ten spočívá v přimíchání nepříbuzného jedince do stávající linie. Vzhledem k tomu, že při inbreedingu dochází se zvyšujícím se počtem příbuzných generací k degeneracím, je nutné po nějaké době přidat „novou krev“.
Při výběru nepříbuzné rybky je samozřejmě důležité, aby měla co nejvíce znaků, které chceme v linii udržet či v ideálním případě ještě zlepšit. Je zde riziko, že nový jedinec přinese i něco nežádoucího, nicméně pro udržení zdravé linie musíme s tímto rizikem pracovat.

Při indbreedingu je u bojovnic možné bez větších problémů postupovat až do 5.-6. generace, následně se již mohou začínat objevovat degenerace a je proto vhodné přistoupit k outcrossingu. Některé zdroje uvádí i vyšší počet generací, nicméně sami s tímto zkušenost nemáme a v našem chovu jsme bez přimíchání nových genů pokračovali v liniích v kuse max. do generace F5.

2

U jiných druhů ryb, zejména těch méně prošlechtěných může být realita stran neduhů spojených s příbuzenským křížením odlišná. Např. u některých cichlid nebo živorodek mohou fungovat malé uzavřené populace, kde jsou všichni jedinci příbuzní, klidně 15 generací bez výraznějších problémů. Bojovnice jsou však extrémně prošlechtěné a různé ne zrovna příznivé mutace jsou tak již v genech přítomné prakticky vždy. Je proto nutné opravdu pečlivě vybírat rybky k dalšímu chovu tak, abychom se snažili co nejvíce potlačovat tyto genetické problémy a snažili se udržet v chovech zdravé a silné linie.

 

Text a foto: Pavel Jícha & Jiří Krupička

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení