Než se pustíme do popisu a vztahů konkrétních znaků a barev, se kterými se v chovu pracuje, nastíníme si pro lepší porozumění úplné základy genetiky.
Protože je toto téma velmi obsáhlé, vytáhneme opravdu jen to, co je dobré do začátku k chovu znát. Koho by zajímala genetika obecně více, jistě snadno najde odbornou studijní literaturu.
Začneme tím základním, kolem kterého se to celé točí – genem. Gen je jednoduše základní jednotka genetické informace (jednotka dědičnosti znaků z rodičů na potomstvo). Konkrétní formy (varianty) genů se potom nazývají alely a tvoří páry. Gen jako takový je zodpovědný za určitý znak (např. barva očí), alely potom udávají, zda, resp. jak se tento znak projeví (tedy jakou barvu oči budou mít). Alely dělíme na dominantní (značí se velkým písmenem, např. A) a recesivní (značí se malým písmenem, např. a). Jak již označení napovídá, dominantní alela má převažující funkci nad recesivní.
Potomek dědí jednu alelu daného genu od matky a jednu od otce (výsledek je tedy pár alel). Výsledná kombinace alel určuje projev konkrétního znaku (může být AA, Aa nebo aa). Pokud jsou obě alely stejné, označujeme jejich sestavu jako homozygotní (AA, aa). Jestliže jsou alely rozdílné (Aa), jedná se o sestavu heterozygotní.
Jedinec, který má stejné alely určitého genu se nazývá homozygot – dle typu alel buď dominantní homozygot (AA) nebo recesivní homozygot (aa).
Jedinec, který má různé alely určitého genu se nazývá heterozygot (Aa). V takovém případě se projeví dominantní alela, která potlačuje projev recesivní alely. Můžeme se však setkat také s neúplnou (částečnou) dominancí, kdy u heterozygota dojde k částečnému projevu recesivní alely, protože ji dominantní alela zcela nepotlačí. Krásně to můžeme vidět v praxi např. u rybek, které nesou geny CT nebo DT. I když jsou potlačené jinou, dominantnější varietou, mohou zde být patrné znaky, které nám napovídají jejich přítomnost. V případě DT např. širší základna hřbetní ploutve, celkově plnější ploutve, vyšší tělo. U CT zase redukce mezi paprsky na konci ploutví.
Soubor všech genů daného organismu je genotyp. Soubor všech vlastností (znaků), které vznikají spolupůsobením genotypu a faktorů vnějšího prostředí, je fenotyp. Ten je tím, co u rybek reálně vidíme a hodnotíme, nicméně pro dlouhodobou práci na konkrétní linii v chovu je dobré znát co nejvíce informací o genotypu této linie.
Díky základním zákonům dědičnosti, které nám shrnul J.G.Mendel, můžeme v teoretické rovině snadno odvozovat pravděpodobnost projevu některých znaků (praxe je bez znalosti genotypu následně trochu jiná, ale pro základní předpoklady je teorie velmi užitečná). K tomuto se používají tzv. Mendelovy čtverce (viz níže).
Abychom si vše ukázali na konkrétním příkladu a trochu jsme již nahlédli přímo do vztahů dědičnosti u bojovnic, vezmeme kombinaci závojové a krátkoploutvé rybky (na varietě v tomto případě nezáleží). Dlouhé ploutve jsou obecně dominantní, proto závojovou rybku označíme jako AA (tedy dominantního homozygota). Krátké ploutve jsou recesivní, proto tato rybka bude aa (recesivní homozygot).
Pomocí Mendelova čtverce jsme zjistili, že v první generaci budou všichni potomci heterozygoti (Aa). A protože dominantní alela v tomto případě převáží recesivní alelu, budou všechny rybky závojové. Nicméně všechny ponesou také recesivní alelu pro krátké ploutve. A co to znamená, si ukážeme hned na následujícím čtverci, kde spojíme dva potomky z této generace.
Výsledkem nyní je 25% pravděpodobnost dominantního homozygota (AA; čistě závojová rybka, která nenese alelu pro krátké ploutve, 50% heterozygota (Aa; závojová rybka nesoucí recesivní alelu pro krátké ploutve) a 25% recesivního homozygota (aa; čistě krátkoploutvá rybka).
V rámci tohoto příkladu se můžeme výjimečně setkat i s neúplnou dominancí, kdy někteří heterozygoti mají o něco kratší ploutve než závojoví homozygoti.
Stejným způsobem můžeme pracovat s kombinacemi AA x Aa, nebo aa x Aa. Výsledkem bude 50% pravděpodobnost homozygotů a 50% heterozygotů.
Tady bychom dnešní povídání ukončili. Více do hloubky bychom v tuto chvíli již nezabíhali, pro základní představu by toto mělo stačit.
Pokud by si někdo nevěděl rady a chtěl s námi tuto problematiku probrat, jsme k dispozici :)
Text a foto: Pavel Jícha & Jiří Krupička