Bojovnice pestrá (Betta splendens) - díl XVI. - Odchov

dumbolove1

Odchov bojovnic není složitý, ale má svá specifika a je rozhodně dobré si před nahodilým zkoušením nejprve něco nastudovat a být připraven. Za pochodu totiž může nastat řada problémů, které je pozdě řešit „až nastanou“. Mnozí začínající chovatelé často tápou v otázkách z této oblasti chovu. Věříme, že jim bude toto povídání přínosné.

 

Výběr páru

Při výběru rybek, po kterých chceme potomstvo, nesmíme zapomínat na to, že záleží stejnou měrou na volbě samce i samice. V minulosti byly samice poněkud přehlíženy. Nicméně je potřeba jim věnovat stejnou pozornost jako samcům, i když zejména u závojových variet nemusejí vedle samce tolik zaujmout. 

Dále je třeba si uvědomit cíl – co vlastně od tření očekáváme. Pokud chceme mít co nejlepší rybky, je nutné klást při výběru páru velký důraz na stavbu těla i ploutví. Rybky musí být silné, bez viditelných vad a deformací. Barva by měla být až na druhém místě. Při cestě za určitou barvou či kresbou bychom se neměli snažit za každou cenu vybírat do tření jedince s odpovídající barvou, ale špatnou formou. Raději zvolit rybky s trochu horší kresbou, ale co nejlepší stavbou. V dalších generacích se nám to vrátí v podobě krásných silných ryb.

Doporučujeme držet si čisté linie a nemíchat bez rozmyslu variety. Při kombinování jednotlivých typů ploutví je potřeba mít vše dobře rozmyšlené. Bez konkrétního cíle bychom si u ryb zbytečně kazili formu.

Vybraný pár musí být samozřejmě zdravý, vitální a v perfektní kondici.

IMG_2444

 

Příprava ryb na tření

Máme vybraný pár. Pro co nejlepší průběh tření je dobré 1-2 týdny před plánovaným vložením do vytíračky umístit nádržky s rybkami vedle sebe a každý den na chvíli odstranit stínítko. Samce tento proces stimuluje ke stavbě pěnového hnízda (pokud nestaví běžně sám), samice se zase lépe „zajikří“. Navíc se rybky budou při vložení do vytíračky trochu znát a můžeme tak zmírnit agresi. Ve fázi příprav před třením je dobré krmit více mraženým nebo úplně nejlépe živým krmivem.

IMG_2466

Častým důvodem neúspěchu při tření je u začínajících chovatelů nepřipravenost samice. Připravená samička by se samce neměla bát a při seznamování nasadit na těle svislé světlé pruhy. Ty samozřejmě nejsou viditelné u světle barevných variant. Pokud se samce bojí a přejde do stresového zbarvení (na těle se objeví 2 tmavé podélné pruhy a ostatní barvy vyblednou), nemá cenu ji nasazovat do tření.

DSC03012

 

Vytírací nádrž

Jako vytíračka nám může posloužit v podstatě jakákoli nádoba s nižším sloupcem vody o objemu alespoň 10 l. V Asii se běžně využívají lavory s tmavými stěnami, aby ryby nebyly při tření ničím okolo rušeny. Pro plnohodnotné pozorování tření a pozdějšího vývoje je však nejlepší použít klasické skleněné akvárium o objemu 20-30 l. Volbou větší nádrže nic nepokazíme, naopak se nám bude později lépe udržovat kvalita vody. Ve vytíračce necháme holé dno. Později nám velmi usnadní údržbu a vyhneme se nebezpečí zapadání jiker nebo plůdku do substrátu. Nezbytným technickým vybavením je topítko. Teplota při tření a následném odchovu by se měla pohybovat mezi 26-28°C. Výborným pomocníkem pro pozdější udržování čistoty je jemný elementkový filtr. Ten před třením úplně zaškrtíme a uvedeme do chodu až několik dní (ideálně týden) po rozplavání omladiny. Jelikož je potěr velmi drobný, musíme nastavit přívod vzduchu tak, aby filtr nedělal příliš velký proud. Jak bude potěr růst a sílit, můžeme výkon filtru zvyšovat.

IMG_0269

Máme tedy holou nádrž s topítkem a filtrem, co dál? Nyní se zaměříme na úkryty pro samici. Základním prvkem mohou být živé rostliny, které nám později také výrazně pomohou s udržením kvality vody. Osobně se nám velmi osvědčila např. řečanka (Najas sp.). Jedná se o jemnolistou stonkovou rostlinu, která roste volně ve vodním sloupci. Je velmi nenáročná na živiny a nepotřebuje příliš silné osvětlení. Dalšími pomocníky z říše rostlin mohou být třeba různé mechy, hnědovky (Microsorium sp.) či vodní mor (Egeria sp.).

IMG_0325

Do nádrže je dobré umístit také přírodní materiál jako jsou listy (mandlovník, banánovník, buk aj.), větvičky, olšové šištičky apod. Tyto prvky jednak působí v nádrži opticky příjemně, ale mimo jiné se z nich také uvolňují třísloviny a huminy, jejichž přítomnost ve vodě má na ryby velmi pozitivní účinky. Navíc nabízejí řadu úkrytů a bohaté členění nádrže, takže si mohou rybky zmizet z očí, když je potřeba. A pokud chceme mít jistotu, že jsme poskytli samičce co největší možnosti, můžeme do nádrže umístit i rozpůlený keramický květináč, kokos či jinou „jeskyňku“. Samci je možné usnadnit stavbu hnízda oporou např. ve formě listu, plovoucích rostlin či kousku polystyrenu. Někteří samci však tyto pomůcky ignorují a staví hnízdo volně. Výška vodního sloupce ve vytíračce bohatě postačí do 20 cm. Usnadníme tak samci pozdější péči, kdy neúnavně sbírá ze dna popadaný plůdek a nosí jej zpět do hnízda. Po rozplavání můžeme postupně výšku vodní hladiny zvyšovat dle potřeby.

IMG_0349

Poslední pomůckou, kterou můžeme ve vytírací nádrži použít, je tzv. komín. Do komína se vkládá samice na první noc či den především u více agresivních jedinců, ale ničemu nevadí, když ho použijeme při každém tření. Poskytneme tak samci čas a klid na stavbu hnízda. Jako komín nám může posloužit sklenice, uříznutá PET lahev, kelímek, zkrátka jakákoli podobná průhledná nádoba.

IMG_1757

Samozřejmostí je zakrytí nádrže.

 

Tření

Máme-li připravenou nádrž, můžeme přejít k vložení vybraného páru. Lepší je rybky umisťovat do vytíračky večer. Samec má přes noc čas „nabublat“ hnízdo a v ideálním případě dojde ke tření hned následující den. Samici můžeme na první noc umístit do komína a ráno vypustit k samci.

IMG_4720

Brzy po umístění do nádrže si obě rybky začnou imponovat a zintenzivní se všechny barvy. Samec kolem samice doslova tančí, vlní se v těle do S, rozpíná ploutve a snaží se ukázat v té největší parádě. Samice mu imponování opětuje. Tohle je moment, kdy můžete své rybky vidět v té největší kráse. A věřte nám, stojí to za to.

třecí nádrž

Po prvotním seznámení samec začne se stavbou hnízda. Je úžasné, s jakou elegancí a vytrvalostí umisťuje jednu bublinku za druhou do kompaktního celku. Po dokončení stavby opět dochází ke vzájemnému imponování a samec při tom láká samici pod své dílo. V průběhu „svádění“ dochází také k agresivním projevům ze strany samce. Ukazuje tím, že je silný a pro založení další generace „způsobilý“. Samice, která se jeho útoků nebojí a sem tam nějaký kousanec přijme, dává najevo svou podřazenost a zároveň odvahu. Tím samci dá najevo, že je pro něj taktéž dobrou volbou. Po této fázi se samice se staženými ploutvemi a „skloněnou hlavou“ nechá dovést k hnízdu a zůstává pod ním.

IMG_2389

Někdy můžeme pozorovat, že samice není s prací samce, kterou odvedl na hnízdě, spokojena. Opakovaně připlouvá k hnízdu, které si prohlédne a následně plave pryč. Samci tedy většinou nezbývá než stavbu upravit do vyhovující podoby.

IMG_3768

Někteří jedinci mohou být extrémně agresivní, proto je třeba vytíračku průběžně kontrolovat a v případě potřeby rybky oddělit. Bojovnice se jim neříká pro nic za nic a je třeba na to pamatovat.

IMG_2089

Samotné tření je dechberoucí akt, který může trvat velmi dlouho. Nejdelší tření, které jsme v chovu pozorovali, trvalo 8 hodin. Obvykle je to však okolo 2 hodin. Při tření samec obejme samici, přičemž dojde ke stavu strnulosti, při kterém samice uvolní menší množství jiker a samec sperma. Díky pevnému objetí jsou jikry vypuštěny na řitní ploutev samce, čímž se maximalizuje šance na oplodnění. V objetí zůstanou pod hnízdem několik sekund. Jako první se z „křeče“ probírá samec, který následně začne sbírat padající jikry a nosit je do hnízda. Samice se po chvíli připojí. Tento proces se potom mnohokrát opakuje, dokud samice postupně nevypustí všechny jikry, kterých je v řádu stovek. Celý akt je dokonalá souhra obou jedinců. Pokud samice samci nepomůže a správně se nenastaví, nedokáže ji úspěšně obejmout. U mladých ryb, které se třou poprvé, můžeme často pozorovat, jak se učí a jsou při pokusech o objetí poněkud nešikovné. Postupně však přijdou na tu správnou „techniku“.

IMG_2197Red F1002web

IMG_6361IMG_6364

Po tření samec samici odežene. Toto je doba, kdy bychom měli samici z nádrže odlovit. Její další pobyt už je tu zbytečný. Pro ni stresující a pro samce rušivý. Nyní pro samce přichází několik dní tvrdé práce, kdy bude oddaně pečovat o jikry a následně o vykulený plůdek. Během toho také hlídá okolí před nežádanými vetřelci, které je připravený zahnat.

IMG_2304IMG_2306

Plůdek se z jiker vykulí přibližně po 35 hodinách. Tato doba se může lišit v závislosti na teplotě vody. Při nižší teplotě se vývoj zpomaluje, při vyšší naopak urychluje. Plůdek má po vykulení velký žloutkový váček, který ho vyživuje během prvních dnů. V této fázi plůdek pouze visí ocáskem dolů z pěnového hnízda a každého padajícího špunta samec chytá a nosí zpět do hnízda. Při tom musí neustále opravovat hnízdo a doplňovat bubliny. Když je plůdku větší nadílka, může dát péče samci pořádně zabrat. Zpravidla po 2 dnech od vykulení dojde k rozplavání potěru. To je fáze, kdy rybky stráví větší část žloutkového váčku a již plavou v normální vodorovné poloze. Samec se většinou snaží rozprchlé děti nosit zpět pod hnízdo, ale zde jeho role vzorného rodiče zpravidla končí a můžeme jej z nádrže odlovit.

IMG_0746

Někteří chovatelé nechávají samce u potěru ještě v prvních týdnech života, přičemž může nastat situace, kdy samec s mladými „komunikuje“ a nějakou dobu je ještě hlídá. Není však jasné, jak důležitou roli může tato fáze pro potěr mít, protože to zdaleka nedělají všichni samci. Otázkou také je, jak je to doopravdy v přírodě, kdy není samec s mladými v omezeném prostoru. Dá se předpokládat, že po rozplavání potěr opustí hnízdo a stává se zcela samostatným (minimálně většina jedinců).

IMG_2550

 

Odchov

Plůdek začíná přijímat potravu zpravidla druhý den po rozplavání. Jako první potrava jsou nejvhodnější čerstvě nalíhnuté nauplie žábronožek (artemie) nebo tzv. mikry (háďátko živorodé). Jakákoli umělá prachová krmiva jsou nevhodná. Potěr má v sobě zakódované lovecké pudy a reaguje tak jen na to, co se „mrská“. Z výživového hlediska se pro malý potěr stejně živému krmivu téměř nic nevyrovná, proto je lepší tento fakt akceptovat a nesnažit se ho nějak obcházet.

gold01 001Red F2001

Artemií můžeme krmit potěr první měsíc života (ideálně několikrát denně), poté už je dobré začít přidávat dle velikosti potěru další krmiva. Granuláty v odpovídající hrubosti (ideální pro přechod z artemie na granuláty je krmivo BBF Baby+nano a později přejít na zrnitost M např. BBF Regular nebo Acai), mražená krmiva (cyklop, dafnie, později i artemie, koretry nebo patentky) nebo „hrubší“ živá.

IMG_1289

Pro úspěšný odchov je kromě správného krmení důležitá také čistota v nádrži. Je proto nutné dbát na pravidelné odkalování a částečnou výměnu vody. První dva týdny je potěr poměrně citlivý na změny. V tomto období je lepší do nádrže příliš nezasahovat, nebude-li to nezbytně nutné. Poté už můžeme zavést pravidelnou očistu.
Nesmí také docházet k výkyvům teploty, zejména náhlý pokles může mít pro malý potěr fatální následky.

IMG_2598 (2)

Mezi 3. a 5. týdnem života se potěru vytváří labyrint (dýchací orgán, více o něm zde) a plynový měchýř se protahuje až do ocasní části. V tomto období se rybky začínají nadechovat vzduchu nad hladinou a je proto nutné zajistit dobré zakrytí nádrže, aby nedošlo k nadechnutí chladnějšího vzduchu.

IMG_9927

Ve věku okolo 6 týdnů je dobré omladinu přemístit do větší nádrže pro lepší udržení čistoty a zajištění dostatečného prostoru pro správný růst a vývoj všech rybek.

IMG_3047

V každém výtěru jsou také rybky, které mají nějaké defekty či výrazně zaostávají v růstu a měly by být z chovu vyřazeny. Tomu se bohužel nevyhneme. Nejlepší a přírodě nejbližší je takové rybky využít jako krmivo pro větší, dravé živočichy.
Selekce je při odchovu velmi důležitá. Bojovnice jsou extrémně prošlechtěné a daní za to je velké množství různých chyb a neduhů, které se u rybek objevují. Je proto nutné vybírat opravdu jen ty zdravé, správně se vyvíjející jedince, aby se alespoň maličko uzdravovala genetická výbava daných linií a špatné vlastnosti a vady se nešířily dále.

IMG_3597

 

Separace

Ve 2-3 měsících se mezi mladými rybkami projevují první agresoři. Jakmile v nádrži pozorujeme, že se rybky začínají „štípat“, je nejvyšší čas tyto jedince separovat. Pokud bychom je nechali mezi ostatními déle, zbytečně by docházelo k poškozování ploutví a vykousávání šupin. Zejména u výstavních linií je včasná separace nesmírně důležitá, neboť každé větší poškození ploutví či těla je na rybkách v budoucnu znát, podobně jako nám zůstane po vážnějším zranění jizva.

Jako separační nádržky poslouží, vzhledem k nutnosti ubytovat takto velké množství rybek, menší nádoby. Objem „separaček“ záleží na možnostech chovatele. Nejčastěji se v chovech využívají nádoby o objemu 1-2 l. V takto malém prostoru je nutné věnovat zvýšenou pozornost čistotě vody. Skvělým pomocníkem pro udržení vody v lepší kvalitě jsou listy mandlovníku mořského (Terminalia catappa) a další přírodní produkty. Ty můžeme dávat rovnou do nádržek nebo z nich udělat výluh a následně dávkovat dle potřeby.

IMG_9924

Ve fázi separování ryb už můžeme začít vybírat jedince, kteří splňují naše očekávání a z nichž budeme později vybírat do dalšího chovu.

IMG_0954

Separace samic není zpočátku nezbytně nutná, nicméně pokud chceme chovat rybky i pro výstavní účely a opravdu si zakládat na kvalitě, rozhodně doporučujeme separovat zástupce obou pohlaví. Separované samice mívají daleko lepší formu a plně se projeví jejich potenciál pro výběr do chovu. U řady dominantnějších samic se pozdější separaci stejně nevyhneme, protože jsou si schopné mezi sebou vážně ublížit, stejně jako samci.

Období separace patří v chovu mezi jedno z nejhezčích. Když si mladé rybky začínají vzájemně imponovat, zlepšují se jim rysy, začíná se projevovat jejich síla a duch válečníka. Tehdy je na nádrž s omladinou úžasný pohled.

IMG_2066

Odchov ryb v malých nádobkách je mnohdy napadán zarputilými obhájci zvířecích práv. Bohužel, tito lidé většinou nemají o chovu moc informací. Neumíme si představit, že by nějaký chovatel měl efektivně separovat rybky v nádržích např. 20 l. To je při počtu několika set ryb v jednom výtěru naprosto nereálné. A pokud rybky neodseparujeme, budou se kvůli své přirozené agresi vzájemně napadat a stresovat. To rozhodně není stav, který by byl pro ryby příjemný. V případě, že se nádržky s jednotlivými rybkami udržují čisté a rybkám se věnuje náležitá péče, je pro ně i to malé, „soukromé“ množství vody lepší než hromadné soužití se spoustou sourozenců.

Pokud chceme mít opravdu pěkné, silné, hrdé rybky, nesmíme zapomínat na fyzický i psychický trénink separovaných rybek. Není dobré, když na sebe vidí permanentně, proto mezi jednotlivé nádržky umístíme stínítka (papír, neprůhledný plast, kartón,…). Tyto přepážky vždy na chvíli odstraníme, postačí 5-10 minut a ideálně každý den. Během toho si rybky při vzájemném imponování protáhnou svaly a formují se jim správně ploutve. V období klidu po zbytek dne má tělo čas na rovnoměrný růst těla i ploutví. V případě, že na sebe rybky vidí neustále, dochází u závojových variet často k tomu, že ploutve rostou rychleji než tělo. Výsledkem jsou potom jedinci, kteří mají sice mohutné oploutvení, ale jsou slabí v těle a dělá jim problém ploutve unést. To se následně s věkem projevuje velmi nízkou aktivitou a problémy s plaváním.

IMG_3104

 

Odchovat si své vlastní rybky je skvělé. Než se do toho však pustíte, je potřeba si dobře rozmyslet a odpovědět na otázky:

1) Budete schopni věnovat rybkám dostatek času?
2) Jste schopni zajistit pro potěr živé krmivo?
3) Zvládnete selekci?
4) A budete mít kam umístit separované rybky?

Pokud jste si odpověděli na všechny otázky ANO, pak směle do toho. Jsme rádi za každého nového chovatele, který o chovu přemýšlí a přistupuje k němu srdcem.

2

 

Přejeme hodně štěstí a spoustu povedených odchovanců!

 

Text a foto: Pavel Jícha & Jiří Krupička 

Zpět do obchodu