Bojovnice pestrá (Betta splendens) - díl I. - Původ

as-children-1822482_1920

Asi každý už se někdy setkal s pestrobarevnými závojovými samci. Ať už naživo, nebo na fotografiích. Tyto rybky jsou bezesporu hlavním lákadlem každého, kdo se chce o chovu bojovnic dozvědět víc.  Málokdo však ví, jak vypadají divoké populace těchto krásek. V přírodě nejsou bojovnice zdaleka tak výrazné rybky, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Základ divokého zbarvení tvoří kombinace červené a modré (zelené), kdy červená barva převládá. Typickými znaky jsou červené skvrny na skřelích, červený trojúhelník na řitní ploutvi, bílá zakončení břišních ploutví a „zebrování“ na hřbetní ploutvi, které je společné pro všechny druhy z tzv. splendens komplexu. Patří sem Betta splendens, Betta imbellis, Betta siamorientalis, Betta smaragdina, Betta stiktos a Betta mahachaiensis.

B_splendens_typ_znaky

B_splendens_wild

Bojovnice pestrá pochází z oblastí jihovýchodní Asie. Její domovinou je Thajsko a přilehlé země (Kambodža, Vietnam, Laos). Vlivem mezinárodního obchodu se rozšířila i do dalších zemí, např. Malajsie, Indonésie či Singapuru, kde se jí díky podobným životním podmínkám daří.

Map

Přirozeným prostředím bojovnic jsou zpravidla mělké vody velmi hustě zarostlé vegetací. Tento fakt umožňuje soužití vnitrodruhově agresivních samců na relativně malém prostoru. Díky spleti rostlin mohou samci žít doslova „za rohem“ a ani o sobě nevědět.

Často se uvádí, že bojovnice pochází z rýžových polí. Svým způsobem je to v podstatě pravda, protože se rýžoviště blízce podobají přírodním biotopům a rybám se zde daří. Typické oblasti přirozeného výskytu jsou však mokřady s porosty travin, mezi něž samozřejmě patří i rýže, bez výraznějších zásahů člověka.

Habitat

Habitat_under_w

Fakt, že jsou vody v domovině bojovnic stojaté, teplé a mělké, napovídá, že nejsou příliš bohaté na kyslík. Na tento nedostatek jsou ryby adaptovány přítomností tzv. labyrintu. To je pomocný dýchací orgán, jenž umožňuje rybkám dýchat vzduch nad hladinou a využívat tak atmosférický kyslík.

V prvních týdnech života dýchá potěr žábrami, labyrint se začíná vyvíjet přibližně ve 3-4 týdnech věku. Labyrint vzniká v podstatě přeměnou prvního žaberního oblouku na kostěný útvar, pokrytý hustě prokrvenou sliznicí. Ta umožňuje vstřebat do krve vzdušný kyslík. V dospělosti jsou bojovnice na dýchaní pomocí labyrintu prakticky zcela odkázané, protože dýcháním pomocí žaber nedokáží pokrýt kvůli redukci žaberních lístků spotřebu kyslíku. To jim umožňuje fungovat i ve vodě s velmi nízkou úrovní prokysličení. Zároveň jsou však zcela závislé na pravidelném přístupu k hladině, bez kterého se jako jedny z mála ryb mohou doslova „utopit“.

Bojovnice jsou v Thajsku a blízkých zemích chovány stovky let a staly se tradiční součástí tamní kultury. Původně se však chovatelé při šlechtění orientovali na zcela jiné vlastnosti, než jsou nyní populární závoje a zářivé barvy. Hlavním důvodem, proč se bojovnicím věnovala taková pozornost, byla jejich agresivní povaha.

Trad

V přírodě dojde při střetu dvou samců k souboji, který má několik fází. První fází je vzájemné imponování provázené typickým roztahováním skřelových víček a žaberního límce. Samci si opticky poměřují síly a snaží se soka zastrašit. V případě, že se ani jeden nerozhodne ustoupit, pokračují v imponování se vzájemným „bušením“ boky a ocasními násadci. Po této fázi již přichází samotný „tvrdý“ souboj, kdy na sebe samci začnou útočit tlamkami. V přírodě většinou souboj končí nejpozději v tomto okamžiku, po několika vykousnutých šupinách či natržení ploutví.

Výrazné agresivity samců se chovatelé chytli a začali pořádat zápasy, které se postupně staly kulturní tradicí, jež trvá dodnes. Na vítěznou rybku se sází peníze a mnohdy se sázky vyšplhají do velmi vysokých částek. Do chovu se tak vybírali nejagresivnější jedinci ve snaze posílit tuto vlastnost. Současné linie tzv. „fighterů“ jsou vzhledově stále podobné divokým populacím. Jedinci z těchto linií však mají kratší ploutve, jsou silnější, agresivnější a v souboji neustupují. V malém prostoru jsou samci schopni zápasit na život a na smrt. To je důvod, proč jsou v řadě zemí napříč světem zápasy bojovnic ilegální.

Fighter

V průběhu šlechtění chovů pro agresivitu se objevily rybky, které vykazovaly vzhledové odlišnosti. A právě ty stojí za vznikem rozmanitých variet a barev, jaké známe dnes.

 

Nakonec jistě neuškodí malé opáčko z biologie a připomenutí, kam z hlediska taxonomie bojovnice pestrá patří.

Říše: Animalia (živočichové)

Kmen: Chordata (strunatci)

Třída: Actinopterygii (paprskoploutví)

Řád: Perciformes (ostnoploutví)

Podřád: Anabantoidei (lezounovití)

Čeleď: Osphronemidae (guramovití)

Rod: Betta (bojovnice)

Druh: splendens (pestrá)

 

Text: Pavel Jícha

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení