Ještě, než se pustíme do popisu samotných variet, nastíníme si problematiku větvení paprsků v ploutvích. Obecnou anatomii jsme si již přiblížili v článku "Anatomie a rozlišení pohlaví". Samotnými paprsky v ploutvích jsme se však v daném článku nezabývali. Větvení paprsků patří mezi důležité prvky v rámci jednotlivých variet, proto jsme se rozhodli o dané problematice zmínit nyní, aby v následujících článcích bylo vše jasně srozumitelné pro všechny čtenáře. V textu záměrně zmiňujeme i anglické termíny, protože jsou používané v celosvětovém měřítku a je tedy pro chovatele dobré je znát. Větvení se týká především ocasní ploutve, ale u vícenásobného větvení se zpravidla dělí paprsky i v ostatních ploutvích, jen ne v takové míře.
Základní větvení (primary branching)
U divokých rybek můžeme pozorovat tzv. jednoduché větvení paprsků. Toto základní větvení je typické také pro variety Traditional plakat a Veiltail. Obecně se rybky s tímto větvením označují v angličtině jako "2-ray".
Tento typ větvení spočívá v tom, že se primární paprsek (na začátku, u násadce ploutve) vždy větví na dva sekundární. Zjednodušeně, každý paprsek se rozdělí pouze jednou (primárně) do dvou paprsků. Na konci ocasní ploutve jsou tak z jednoho primárního paprsky dva.
Sekundární větvení (secondary branching)
U tohoto typu dochází k dalšímu větvení každého ze sekundárních paprsků na další dva terciární. Rybky s tímto větvením se označují jako "4-ray". Opět jednoduše, na konci ocasní ploutve jsou ve výsledku z jednoho primárního čtyři paprsky.
Terciární větvení (tertiary branching)
V tomto případě se větví terciární paprsky na další dva kvaternární. Rybky s tímto větvením se označují jako "8-ray". Zde máme na konci ocasní ploutve ve výsledku z jednoho primárního osm paprsků.
U takto více větvených paprsků se samozřejmě mohou objevit i odchylky, např. 7-ray, nebo 9-ray. Také se u mnohých rybek stává, že nejsou paprsky v celé ocasní ploutvi větveny stejným způsobem.
V obdobném duchu se dále objevují ještě tzv. "16-ray" (úvodní fotografie) a "32-ray" rybky.
A co má vícenásobné větvení reálně za efekt? Jednoduše, čím více větvené paprsky v ocasní ploutvi jsou, tím větší šíři roztažení umožňují. Více větvené jsou tedy u variet s větším objemem ploutví a šíří ocasní ploutve, jako je např. Halfmoon. Problém nastává u extrémně větvených paprsků, které už jsou vlivem šlechtění na rybky zkrátka příliš. Ploutve jsou následně pro rybky moc těžké a tyto geny mohou být spojeny se zdravotními obtížemi, které se nedají nijak ovlivnit, protože jsou genetického rázu.
Text: Pavel Jícha
Grafické příklady: Jiří Krupička